BALADA O BIERMANNOVU HOSTU FRANTIŠKU VILLONOVI


(překlad textu Wolfa Biermanna)

Můj bratr Francois Villon

Podnájem se mnou sdílí

Když někdo u mě slídí

Zmizí Villon v tu chvíli

Před každým hostem nezvaným

Schová se do skříně

A trpělivě celej čas

Tam čeká při víně

Dřív jistě voněl po růžích

Opak je pravdou dnes

Protože dlouho zahrabán

Byl v zemi jako pes

Když někdy přijde kamarád

Nebo tři krásné dámy

Vyleze Villon ze skříně

Do rána pije s námi

A někdy si i zazpívá

A struny hladí nehtem

Když zapomene vlastní verš

Vypomůžu mu Brechtem


Můj bratr Francois Villon

S vrchností míval hádky

Chtěli mu za to nejednou

Dát hlavu do oprátky

To vypráví a směje se

Pak chvilku pláče zas

A tlustou Margot proklíná

A chvěje se mu hlas

Copak mu asi provedla

To dneska nikdo neví

Vyptávat se však nebudu

Se svým žalozpěvy

Se svými zpěvy vyproNttí

Se Villon z kobky temné

Úpěl tam občas pro dluhy

Což, bylo nepříjemné

I z oprátky se vyzpíval

Ten člověk jehož věší

A jehož krk prý

O co je zadek těžší


Když nechtěl Zivot

A nechtěl bydlet v cele

Tak jednoduše

Vlez pánům do prdele

On bratr Francois Villon

Když vypil víno do dna

Tu drzej byl a nevolil

Vždycky jen slova vhodná

Pak zpíval dál a dál se smál

A jeho srdce mladé

volně jako pták

Co miluje a krade

A když si pošle pro vodku

Naráz ji vysaje

Pak čte si Neues Deutschland

Německy neznaje

Taky nám dlouze vykládal

Aniž by přestal pít

Jak prošel školou vysokou

Jak rád má nízkej lod


Když ke mně přijde Marie i

Tak místo do skříně

Vyleze Villon na tu zeď

Co stojí v Berlíně

A samopaly štěkají

Když po zdi Villon bloudí

Leč místo krve z jeho ran

Červený víno proudí

Pak drnká na ostnatej drát

Harfeník pošetilej

A stráže přitom do rytmu

A do Villona střílej

K ránu když zatím Marie

Mě vypila až do dna

Tiše abych se nevzbudil

Jde pryč ta holka hodná

A zpět se vrací Francois

Tváří se spiklenecky

A sem tam střelu vyplivne

Jako se plivaj pecky


V naší zemi je pořádek

Snad je to síla zvyku

Žijem tu jako v chaloupce

U sedmi trpaslíků

A proto ve tři hodiny

Ještě než slunce vyšlo

Pár policejních strážníků

Mě navštíviti přišlo:

Koukněte pane Biermanne

Jste velmi dobře znám

Co věrný občan NDR

Provokatér a štváč


Tím nejdrzejším způsobem

Už po několik neděl

Plaší nám chrabré vojáky

Tiše jsem odpověděl:

Zpočátku snad mne trochu zmát

Tím co tak drze zpíval

Teď vám však řeknu důvěrně:

Je lump a lumpembýval

Kdybych si jednou nepřečet

Jak pan Kurella skromně

Před Franzem Kafkou varuje

Bylo by dneska po mně

Ve skříni sedí si ten pes

Ne nechci už ho v bytě

Jeho drzost jsem nesnášel

Už jako malé dítě

Jsemť pobožná jen ovečka

A pro otčinu žiji

A vonná kvítka opěvám

Svou něžnou poezií

To pravil jsem a pánové

Skříň otevřeli rázem

Nic   Jenom dveře poblitý

A kapalo to na zem

1967